Google

Anketa

Hledá se ztracená čepirožská kronika
Obec Čepirohy před svým zánikem a připojením k Mostu vedla svou obecní kroniku. Původní kronika, která je uložena v okresním archivu, končí rokem 1953. K jejímu obnovení došlo na počátku šedesátých let a v jejím vedení se postupně vystřídali Jiří Kareš, Miroslav Kareš a Ladislav Kučera.
Záznamy v kronice by měly končit rokem 1976, tedy připojením téměř zaniklé obce Čepirohy k Mostu. Ve zmatcích provázejících toto připojení se však kronika ztratila.

Každý, kdo má jakoukoliv informaci o osudu této kroniky nebo ví, kde by se mohla nacházet, se může obrátit na tiskové oddělení mosteckého magistrátu. Kontaktovat můžete přímo redaktora Petra Dundeka.

Hledá se ztracená čepirožská kronika

Litvínovsko v číslech

Rozsáhlé články:739
Drobnější články:478
Encyklopedická hesla:547
Kategorie:86
Komentáře:211
Ankety:17
Kvízy:30
Autoři:240
Odkazy:19
Fotografie a obrázky:4286
Videa:166

Poslední komentáře

Informace

Náhodný obrázek

Vojenská kasárna v Mostě
Výstavba
Pro území Mostecka je velmi významné, že s mnohými sídelními lokalitami jsou identické první historicky ověřené údaje již vil. století. Mimo Mostu, o němž Je první zmínka k roku 1040, se k roku 1057 udávají jména dvou nejstarších vesnic - Kopisty a Liběšice. Do 12. století spadají Libkovice, zmiňované k roku 1186, a Skršín, který se objevuje v historických pramenech poprvé roku 1100. Výsledky procesu zemědělské kolonizace se dostavily v průběhu 13. století, kdy zaznamenáváme nová jména 23 vesnic.

Tím byl otevřen prostor dalšímu rozšiřování osídlení s výraznou gradací ve 14. století, kdy se poprvé objevuje v písemných pramenech 38 jmen dalších vesnic. Polohou některé dokladují zvýšení horizontu osídlení. Klíny (1355) a Sedlo (1352) zase dokladují snahu o hornickou kolonizaci Krušnohoří z české strany a první pokusy o těžbu stříbra na Mostecku. Čas pro druhou vlnu hornické
kolonizace a v dané době rozsáhlou urbanizaci české části Krušných hor je vymezen hlavně 16. stoletím.

Pouze v horské části Mostecka přibylo 11 dalších jmen, která jsou novými sídelními lokalitami, s báňským centrem Hora Svaté Kateřiny.
Elixír v r. 2008
Evidenční stav lamp
Práce v hornictví nebyla spojena jen se sociálními výhodami (vysoké mzdy, příděl bytů, dobré pracovní podmínky). Poškozené životní prostředí, průmyslové škodliviny, prach v ovzduší, inverze a z toho plynoucí zdravotní problémy... Také s tím byla spojena práce v severočeském revíru, jak ostatně velmi názorně dokládá fotografie zachycující ponurou atmosféra krajiny v okolí závodu Pluto II (foto - 1975)
Mapka míst těžby Litvínovska.
Důl Pavel II. vlevo nahoře