Google

Anketa

Výzva pro pamětníky

V Sokolské ulici v Oseku v parku u objektu bývalé Jepy stojí korintský sloup, který pochází patrně z počátku 18. století a je zapsaný na seznamu památek. Vzhledem ke ztrátě sochy Panny Marie je v současnosti sloup pouze smutným torzem. Pro rekonstrukci barokní památky je nezbytné pro vést kopii plastiky podle dochované dobové fotografie.
Obracíme se proto s prosbou o pomoc nejen na sběratele starých fotografií Oseka, ale i na ostatní občany, zda nemají dobové fotografie sloupu, které by nám mohly pomoci při jeho restaurování.

Výzva pro pamětníky

Litvínovsko v číslech

Rozsáhlé články:739
Drobnější články:477
Encyklopedická hesla:547
Kategorie:85
Komentáře:206
Ankety:17
Kvízy:30
Autoři:240
Odkazy:19
Fotografie a obrázky:4286
Videa:166

Poslední komentáře

Informace

Náhodný obrázek

Pohled z věže na náměstí a hospodu asi 1905
Práce v hornictví nebyla spojena jen se sociálními výhodami (vysoké mzdy, příděl bytů, dobré pracovní podmínky). Poškozené životní prostředí, průmyslové škodliviny, prach v ovzduší, inverze a z toho plynoucí zdravotní problémy... Také s tím byla spojena práce v severočeském revíru, jak ostatně velmi názorně dokládá fotografie zachycující ponurou atmosféra krajiny v okolí závodu Pluto II (foto - 1975)
Komořanské jezero, které se vytvořilo přirozenou cestou na toku řeky Bíliny, ještě v 17. století označil Bohuslav Balbín za největší jezero v Českém království. V době největšího rozsahu plochy, tj. asi před 700 lety, mělo rozlohu až 56 km2. Nejdelší východozápadní osa měřila 13 km, severojižní 9,5 km, na nejhlubším místě mělo hloubku 40 m pod hladinou. Jezerní plocha se vlivem sedimentace splavenin z horských svahů stále zmenšovala.

V roce 1830 bylo jezero již z největší části mokřadlového typu. Ještě v roce 1832 sahaly bažiny až k Ervěnicím, Komořanům, Jezeří a Hornímu Jiřetínu. V průběhu 30. let 19. století bylo odvodněno a vysušeno, poté zmizelo i z map. Odvodněný prostor zaplnily ve 2. polovině 19. století ocelové konstrukce těžních věží a poté povrchových dolů, stal se územím nejvíce namáhaným těžební činností s krajinnou devastací.
Trasa č.3
Okénková s německými popisky
Letecký snímek prostoru dnešního závodu o 9 let později- 1947
František Maxmilian Kaňka