1333 - 1975
Maltheuern
Záluží byla obec, u níž ,se v listinách a jiných pisemných pramenech setkáváme především s německým pojmenováním od Meltner až po Maltheuern. Lidově se jí v německém prostředí říkalo Malther, v českém prostředí Malta.Počátky Záluží sahají pravděpodobně do poloviny 13. století, kdy v podkrušnohorské oblasti vzniklo vnější kolonizací několik nových vsí. Protože toto území bylo v držení pánů z Rýzmburka, lze předpokládat, že impuls k založení vsi přišel právě od nich.
***
Obec Záluží se rozkládala asi 6 km severozápadně od Mostu. Na jihovýchodě se nalézaly Kopisty, na jihozápadě pak Dolní Jiřetín. Východně od Záluží ležela vesnice Růžodol.
Český název obce byl zřejmě odvozen z její polohy "za luhem či louží", bažinatým místem (jezerem). Německou podobu jména Maltheuern snad dali obcí osadníci hovořící dolnoněmeckým dialektem.
Z pravěkých nálezů v okolí Záluží lze zmínit výskyt křemence opracovaného do podoby pěstního klínu, pocházejícího údajně ze starší doby kamenné (250 000 - 40 000 př. n. 1.) a 3 kusů kamenných sekerek z mladší až pozdní doby kamenné (5500 - 2000 př. n. 1.).
Ves Záluží se poprvé objevuje v listině Boreše z Rýzmburka z roku 1333, kterou prodává svůj hrad Kostomlaty a k němu příslušející vesnice, mimo jiné též "Meltner". Jednalo se však o prodej jen části vsi, neboť další díl s poplužním dvorem a tvrzí patřil nadále jako manství k hradu Rýzmburk a během konce 14. a 1. poloviny 15. století byl v držení drobné šlechty (1393 - 1394 Ramfolt z Bontensee, 1419 Hanuš z Polenska, 1454 Hanuš Gerhengros). Ve 2. polovině 15. století bylo manství připojeno k mosteckému hradu, k němuž v roce 1512 připadl i zbytek vsi náležející dosud ke kostomlatskému zboží.
V roce 1535 bylo Záluží prodáno Jiřímu Hartičovi z Hartiče a roku 1613 propuštěno Rudolfem II. z manství a zapsáno do zemských desek. V roce 1623 byla ves Hartičům zkonfiskována a během dalších let několikrát prodána. V roce 1713 získal Záluží Jan Josef z Valdštejna a připojil je ke svému panství Duchcov - Horní Litvínov.
V polovině 17. století bylo v Záluží jen 10 sedláků a 14 chalupníků. Po třicetileté válce zde zůstalo pustých 16 chalup. V obci však fungoval pivovar a šenkovna. O sto let později bylo v
Záluží napočteno 34 hospodářů a dále kovář, bednář, tesař, kolář a mlynář. V roce 1846 stálo v Záluží již 66 domů s 374 obyvateli.
Bouřlivý rozmach obce však nastal v poslední Čtvrtině 19. století s výstavbou místní sklárny a zejména se vznikem řady dolů v okolí obce (1880 Viktoria, 1891 Radetzky - od roku 1919 Kolumbus, 1905 Neuschacht - od roku 1907 nazývaný Tegetthoff, od roku 1919 Herkules a konečně v roce 1951 přejmenovaný na Vítězný únor).
Nejvyššího počtu obyvatel v Záluží (4 051) bylo dosaženo v roce 1910 a poté v roce 1930 (3 867 osob, obývajících 271 dům). Od roku 1939 začal v blízkosti obce vyrůstat chemický závod na zpracováni uhlí, za války byly v jeho okolí postaveny pracovní a zajatecké tábory. Záluží bylo v letech 1944 až 1945 několikrát postiženo spojeneckým bombardováním.
V Záluží se nacházel železný kříž na kamenném podstavci z roku 1793.
Část obce byla postupně likvidována už v letech 1956- 1960, převážná většina Záluží však byla zbourána kvůli výstavbě provozu Petrochemie podniku CHEZA v letech 1974 - 1975.
Vývoj počtu obyvatel a domů
| Rok | 1846 | 1869 | 1890 | 1910 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
| Počet obyvatel | 374 | 435 | 1487 | 4051 | 4051 | 3754 | 3867 | 3258 | |
| Počet domů | 66 | ? | ? | ? | ? | 182 | 271 | 189 |
Poslední komentáře
4 týdny 1 den zpět
4 týdny 2 dny zpět
19 týdnů 4 dny zpět
19 týdnů 4 dny zpět
20 týdnů 5 dnů zpět