V místech někdejšího 3. náměstí v Mostě se nacházel již ve 13. století městys Gnevin-Most, který patřil hradním pánům Hrabišicům. Mezi tímto městysem a mostem, který mezi pozdější Nádražní třídou a Třídou čsl. legií překlenul řeku Bílinu, vzrůstalo již od poloviny 13. století opevněné město jako předmostí "Starého tržiště" - pozdějšího prvního náměstí. Přemysl Otakar II. byl první, který tuto osadu podporoval různými privilegiemi. Občanská osada Most, německy Brücke, později Brüx, latinsky pons, se rozkládala až do výše bývalého 2. náměstí.
Tam se připojoval slovanský Gnevin-Most a na dolní části 3. náměstí, v prostorách pozdější Kasárenské a Hvězdné ulice, také židovská osada. Ve 13. století založili Přemyslovci daleko od hradeb města na úpatí rokle v Zahražanech klášter pro jeptišky. Ještě starší pak byla osada "Am Taschenberg", v místech pozdější třídy Dr. M. Tyrše, kde se rozkládala vesnice Václavice. Tuto ves obdrželi jako dar pražští křížovníci, kteří tam vystavěli nemocnici a kostelkostel sv. Václava.
Občanské a obchodní město u Mostu se rozrůstalo neobyčejně rychle, takže v polovině 15. století po velkém požáru připojilo do hradeb města také dřívější slovanskou i židovskou osadu. V této rozloze pak jádro města zůstalo od Wilsonových sadů k Soukenické ulici a od úpatí Zámeckého vrchu k Jahnově ulici až do 19. století. Přesto až do poloviny 19. století zůstával Most jen malým venkovským městem.
Po roce 1870 vzrůstaly uhelné doly na sever od města tak, že domácí dělnictvo již nepostačovalo, a tak se do Mostu začali stěhovat další dělníci ze všech částí Čech. Díky tomu vznikla ještě před 1. světovou válkou nová část města, která vyrůstala nad bývalými Václavicemi, Taschenbergem a předměstím před Teplickou branou. Ta tvořila pravidelnou síť ulic, které vedly až k otevřeným dolům. Také podél železnice do Prahy v údolí Běly vznikala nová mostecká tovární čtvrť. Dřívější část stodol před Jezerní branou a podél Chomutovské třídy se též změnila na novou osadu horníků a úředníků.
Po 1. světová válce se dále Most rozrůstal o vilovou čtvrť Na lisu a rovněž o bytové domy kolem nových jezdeckých kasáren při Žatecké silnici. Budování města po 2. světové válce mělo za následek také vznik dalších čtvrtí. Jednalo se o hornickou osadu Zdař Bůh, později nazývanou jako Stalingradská čtvrť, ležící v sedle mezi Širokým vrchem a Reslem. V polovině padesátých let 20. století se též rozrostla výstavba nového sídliště Pod Žateckou. V šedesátých letech však padlo rozhodnutí o likvidaci starého města v důsledku důlní činnosti. Tehdy také skončila historie starého Mostu i jeho rozvoje, přičemž se začala odvíjet poněkud jiná historie Mostu nového.
Poslední komentáře
4 týdny 1 den zpět
4 týdny 2 dny zpět
19 týdnů 4 dny zpět
19 týdnů 4 dny zpět
20 týdnů 5 dnů zpět