V Sokolské ulici v Oseku v parku u objektu bývalé Jepy stojí korintský sloup, který pochází patrně z počátku 18. století a je zapsaný na seznamu památek. Vzhledem ke ztrátě sochy Panny Marie je v současnosti sloup pouze smutným torzem. Pro rekonstrukci barokní památky je nezbytné pro vést kopii plastiky podle dochované dobové fotografie.
Obracíme se proto s prosbou o pomoc nejen na sběratele starých fotografií Oseka, ale i na ostatní občany, zda nemají dobové fotografie sloupu, které by nám mohly pomoci při jeho restaurování.
Uhelné sloje, které se nacházejí v pánvi pod Krušnými horami rozhodly v 19. století o důležitosti této oblasti. Přestože se privilegium na těžbu uhlí váže už k roku 1613, kdy mostecký měšťan Jan Weidlich získal povolení od císaře Matyáše, dolování uhlí nabylo většího významu teprve až ve druhé polovině 18. století. Široce je uplatněna těžba až ve druhé polovině 19. století po vybudování železniční tratě z Ústí nad Labem do Chomutova. Možnost levné dopravy uhlí po železnici, která od roku 1870 procházela také Mostem, otevřela širokou cestu rychlému rozvoji uhelného průmyslu v mostecké oblasti, kde se nacházely bohaté sloje uhlí. Hnědé uhlí přilákalo i četný zahraniční kapitál, který přispěl k opětnému oživení města Mostu, ze kterého se vynořilo přirozené centrum severočeského revíru.
Uhlí vstoupilo do života lidí a hluboce měnilo obraz krajiny. Pro Most a široké okolí táhnoucí se k úpatí Krušných hor se staly na dlouhá desetiletí novodobou dominantou těžní věže hlubinných dolů protkané hustou železniční sítí. Koncem 19. století se v demografickém vývoji odrazil značný příliv horníků, deputátníků, řemeslníků a živnostníků, který se v poměrně krátkém čase projevil rychlou přeměnou etnického a sociálního složení zdejšího obyvatelstva. Na Mostecku se tak vy - tvořila nejsilnější koncentrace českého obyvatelstva v německém prostředí, která značně ovlivnila další společenský život. Ani po vzniku Československé republiky či po připojení Mostecka k nacistickému Německu v říjnu 1938 a právě tak i po druhé světové válce se nezměnil průmyslový charakter pánevní části Mostecka. A tak se začal stále více měnit rovněž vzhled zdejší krajiny.
Celý střed okresu protkaly střídavě povrchové doly s jílovitými výsypkami, přičemž původní hlubinné doly začaly ustupovat povrchové těžbě, opírající se o velkolomy s výkonnými velkostroji na uhlí i na skrývce. Právě to se stalo osudným řadě hornických obcí, které musely být likvidovány před postupující těžbou. Nakonec tomu neušla ani stará a značně památná část města Mostu, což se pro kulturně založenou společnost stalo necitlivým, až přímo vulgárním zločinem, který se příliš neohlížel na kulturní dědictví, o které byly připraveny další generace.
Poslední komentáře
1 týden 3 dny zpět
13 týdnů 3 dny zpět
14 týdnů 5 dnů zpět
18 týdnů 5 dnů zpět
39 týdnů 4 dny zpět