V Sokolské ulici v Oseku v parku u objektu bývalé Jepy stojí korintský sloup, který pochází patrně z počátku 18. století a je zapsaný na seznamu památek. Vzhledem ke ztrátě sochy Panny Marie je v současnosti sloup pouze smutným torzem. Pro rekonstrukci barokní památky je nezbytné pro vést kopii plastiky podle dochované dobové fotografie.
Obracíme se proto s prosbou o pomoc nejen na sběratele starých fotografií Oseká, ale i na ostatní občany, zda nemají dobové fotografie sloupu, které by nám mohly pomoci při jeho restaurování.
Hrad Rýzmburk je jednou z nejstarších památek města Oseka. Je považován za jeden z nejrozsáhlejších hradů v Čechách. Počátky hradu se datují do r. 1250 a za dobu svá existence prošel mnoha úpravami. Výsledkem byl majestátní celek, který býval 250 m dlouhý a až 90 m Široký, Založil jej maršálek Václava I.Boreš z Oseka z rodu Hrabišiců. Rýzmburk vystřídalo mnoho majitelů a velmi dlouho byl i v dobrém stavu, jenže v XVI.století byl hrad opuštěn a pak rychle pustl.
Význačnou roli v hospodářském životě hradu a okolí hrálo dolování stříbra a cínu. V roce 1302 dokonce vznikla smlouva mezi oseckým opatem Geiviciem a Borešem III. z Rýzmburka, kdy se oba domluvili, že polovina vylezené rudy bude patřit klášter a polovina Rýzmburkům. Hospodářství zde v té době velmi vzkvétalo.
Hrad prošel i několika válkami a dobýváním, čemuž celkem úspěšně odolával, Poměrně zásadní úder však přišel za doby třicetileté války, kdy byl v r. 1640 vypleněn Osek i okolí švédskými vojáky. Švédové hrad obsadili, což se několika z nich stalo i osudným.
V nedaleké Loučné žil sedlák Hans Krawatt, který se postavil na odpor loupeživým vojákům. Několik z nich se mu podařilo se skupinou svých čeledínů zabít a mrtvoly, pak ukrýval do jedné ze štol s názvem „Čertova díra". Dlouho nikdo netušil, kam vojáci zmizeli. U štoly se, ale děly velmi zajímavá věci. Říká se, že zde byl slyšet nářek, který se rozléhal za tmavých nocí po okolí. Každý se tomu místu proto raději vyhýbal. Později tu byly mrtvoly nalezeny a řádně pohřbeny.
Tím skončilo naříkání, Jenže strašení neskončilo. Jeden z vojáků zde klid nikdy nenašel. Přestože jeho mrtvola nebyla ve štole nalezena, stále tam prý někde je. čeká na své řádné pohřbení. Voják se v rozedraném oblečení toulá lesem a hledá svá kamarády, říká se, že jej vysvobodí jen ten, kdo jeho ostatky uloží k jeho druhům.
Není ale jediný, kdo si tu klid nikdy nenašel. Kdysi tu zahynulo několik horníků, kteří kutali stříbro. Ani je nebylo možně pohřbít, protože se k nim po závalu nebylo možné dostat. Ve štole prý kdysi hledal nocleh jeden zbloudilec, jenže od tě doby ho nikdo neviděl. Pověst tvrdí, že horní ho odmítli pustit zpět.Ať je již na pověstech kolem Čertovy díry něco pravdy nebo ne, jistě je, že své útočiště tu nachází spousta netopýrů. Ti mají zřejmě štěstí, protože každé jaro vylétají živí ven. Zimuje tu netopýr velký, ušatý i dlouhouchý.
Poslední komentáře
4 týdny 1 hodina zpět
4 týdny 1 den zpět
19 týdnů 3 dny zpět
19 týdnů 3 dny zpět
20 týdnů 4 dny zpět