Pětaosmdesátimetrový větrník mezi Klíny a Mníškem se otevřel zvědavcům. Návštěvníci měli výjimečnou možnost poznat funkce větrné elektrárny skrývající se přímo v jádru stožáru.Větrná elektrárna, která je již v provozu třináct a půl tisíce hodin, ročně vyrobí pět milionů kW.
Rok 1866 představoval zásadní střetnutí dvou německých států o vůdčí úlohu při nadcházejícím sjednocení dosud partikularizovaného Německa. Pozdější německá historiografie nazvala Prusko-Rakouský boj "bratrskou válkou" německých národů. Válka zasáhla naše město, i když leželo mimo hlavní bojiště této války, o jejímž výsledku na severním bojišti rozhodla velká bitva u Hradce Králové 3. července.
Duchcovští byli v průběhu června zaskočeni příchodem saských vojsk (Sasko v této válce bojovalo na straně Rakouska), které ve městě na krátko umístilo tři regimenty jezdectva pod velením prince Jiřího Saského. Po jejich odchodu bylo město doslova izolováno od okolního světa. Poštovní vozy nepřijížděly, noviny nedocházely, telegraf byl zablokován. Až 4. července městem procválala pruská patrola hledající nepřátelské vojsko. Následující den požadovala příchozí armáda kontribuci 500 bochníků chleba, 200 liber slaniny a 200 centýřů ovsa.
Duchcov byl záhy přeměněn na centrum vojenského tábora. Ve městě a jeho nejbližším okolí kvartýrovalo 30 000 pruských vojáků pod velením genpor. von Milbe, jehož štáb se ubytoval na zámku. Podle F. X. Reidla bylo ve městě možno potkat vojáky všech druhů a zbraní: kyrysníky, červené a černé husary, dragouny, dělostřelectvo i infanterii, příslušníky polní pošty a kurýry. Zámecké velení čítalo velitele a 21 důstojníků štábu, 19 důstojníků, 380 mužů a 195 koní. Ubytování nalezli na zámku a v měšťanských domech.
Vojáci se účastnili i veřejného života ve městě, mimo jiné uspořádali ples v hostinci "U slunce" (dnes je v tomto domě proti ZŠ A. Sochora stejnojmenná pekárna), avšak ples údajně nebyl příliš okázalý a účast místních dam byla mizivá. 29.8. vojsko von Milbeho opustilo město, na zámku jej však vystřídal štáb gen. von Rosenberga a jeho čtyři gardové domobranecké regimenty a mužstvo jedné dělostřelecké baterie. Přesuny vojska byly ukončeny až 19. září, kdy město opustili poslední pruští kyrysníci. Pozůstatkem pobytu vojsk byla nákaza cholery, která v Duchcově v září propukla a které podlehlo více než sto osob.
Duchcovští se však prusko-rakouské války účastnili i jako aktivní bojovníci. Zejména po skončení války vznikla řada spolků sdružujících vojenské veterány prusko-rakouské války i ostatních rakouských tažení. V Duchcově byl tak v r. 1867 založen I. veteránský spolek (I. Veteranen-Verein) hraběte Jiřího z Valdštejna. Druhý spolek (II. Veteran-Verein) byl založen v r. 1878, jeho patronem byl Victor baron Coudenhove. Tyto spolky odkazovaly k vojenské minulosti jejich členů i k celkovému významu armády, která představovala jednotící instituci habsburského soustátí, ve které se setkávali muži všech národů monarchie.
Jako památka na válečné tažení roku 1866 byla 3. července 1892, v den 26. výročí bitvy u Hradce odhalena pamětní deska obyvatelům Duchcova a celého okresu, kteří v této válce položili své životy. Deska zhotovená místním kameníkem Johannem Waschirovským byla umístěna ve vstupní hale nového městského hřbitova, v dnešní smuteční síni. Jednalo se o desku z černého mramoru o rozměrech 1,26x1m lemovanou pozlaceným vavřínovým věncem, s vyzlaceným nápisem se jmény padlých. V c. k. regimentu infanterie "König von Hannover" v bitvě u Hradce Králové 3. 6. 1866 padl Anton Hofmann z Duchcova, desátník; Gustav Schindler z Duchova; Franz Schubert z Mariánských Radčic; Adolf Bittner z Oseka a Franz Hofmann ze Štěrbiny. Šestá oběť války, Wilhelm Tittel padl jako velitel patroly c. k. 1. pluku polních myslivců v drobnější šarvátce u Kuřivod 26. června.
Odhalení pamětní desky bylo velkou společenskou událostí, veteránské spolky z Duchova a okolí, ostrostřelci, hasiči a příslušníci dalších uniformovaných spolků, záložní i aktivní důstojníci se shromažďovali na prostranství sportoviště u duchcovské Turnhalle (býv. závodní klub Fučík), odkud vyrazil průvod s rozvinutými spolkovými prapory na hřbitov. Vlastní odhalení proběhlo ve tři hodiny odpoledne, za účasti starosty města Franzela a městských zastupitelů. Hlavním řečníkem byl P. Philipp Waldert, dřívější vojenský kaplan, který později působil jako poslední beneficiant duchcovského hospitálu. Promluvil o patriotismu, lásce a oběti pro vlast a císaře. Podle soudobého tisku akci navštívilo 5000 účastníků. Na vlastní odhalení navazoval koncert c. k. vojenské kapely 36. regimentu.
Na přiložené ilustraci z pozůstalosti Bernharda Marra jsou zachyceni dva členové předsednictva duchcovského II. Veteránského spolku v dobových vojenských čapkách, Joseph Schlosser (vlevo) a Adolf Reichling. Jako vzpomínku na události krvavé bitvy u Hradce Králové byl ve sbírkách starého duchcovského muzeu uchováván i soubor šrapnelů z této bitvy věnovaný jejími účastníky.
Poslední komentáře
4 týdny 1 hodina zpět
4 týdny 1 den zpět
19 týdnů 3 dny zpět
19 týdnů 3 dny zpět
20 týdnů 4 dny zpět