Nejednoho čtenáře možná překvapí plurál v nadpise tohoto článku. Cožpak nebyl v Duchcově špitál pouze jeden?
V období raného novověku určitě ne. Dobře známá a již Adolfem Kreuzem zmiňovaná je skutečnost, že od 16. století fungoval duchcovský špitál „před Mosteckou branou" (na místě pozdější ho, známého, v roce 1958 zbouraného špitálu) za jehož fundátory jsou pokládáni Jiří z Lobkovic a jeho sestry - klariska Eva a Voršila provdaná Plesová ze Sloupna. Naopak odborná literatura, pokud vím, nikde neuvádí, že testament otce zmiňovaných sourozenců Václava z Lobkovic ( + 1574), uložený v Deskách zemských větších (dnes v Národním archivu v Praze) obsahuje zmínku o duchcovském špitále „ před Teplickou branou". Znovu je uváděn tento druhý, málo známý špitál „ u Teplické brány" v dokumentu z roku 1620 vztahujícímu se k osobě duchcovského obyvatele Martina Stiebnera a uložené mu v městském archivu duchcovském (dnes v okresním archivu teplickém).
V závěti Kiliána Ernsta Mibese (+1695) je ustanoveno, že čtyři týdny po jeho pohřbu mají být rozdělovány peníze před špitálem, aniž by bylo zřejmé, o který z obou výše uvedených se jedná.
Zatímco po jednom z duchcovských raně novověkých" zaopatřovacích ústavů" zůstalo jak vidno jen několik zmínek v polozapomenutých pramenech, druhý se stal díky velkorysé barokní přestavbě chloubou starého Duchcova a dodnes žije v povědomí obyvatel našeho města především s ohledem na svůj tragický zánik. Řádový archiv oseckých cisterciáků (dnes v oblastním archivu litoměřickém, v kartonu č. 379) obsahuje drobnou složku písemností vztahujících se právě k prvopočátkům zmíněné barokní přestavby.
Mezi nimi kromě několika plánů (viz obr.) zaujímá významné místo archiválie, v níž hrabě Jan Josef z Valdštejna konstatuje svůj slib z roku 1710, že do deseti let vybuduje v Duchcově nebo v Horním Litvínově špitál pro 12 mužů, 12 žen a 12 dětí a u něj zřídí lékárnu. Při ní bude též platit apatykáře, a také jednoho „ chirurga", aby zdarma léčili všechny pod dané z duchcovsko-litvínovského panství. Špitál měl být zřízen „ke cti Bohu a Naší Milé Paní (P.Marii) pod patrociniem sv.Josefa, sv. Jana Křtitele, sv.Jana Evangelisty, sv.Jana Nepomuckého, sv. Anny, sv.Barbory, sv.Antonína Paduánského, sv.Václava, sv.Judy Tadeáše, sv.Jáchyma a sv.Martina.
Drobné poznámky k tomuto duchcovskému špitálu nalezneme také ve Wahnerově rukopise, uloženém v Archivu Národního muzea v Praze, který nese název „Sammlung alten und neuen Nachrichten betreffend die Kirchbezierke und derselben Gotteshausen im Leütmeritzer Kreise" (Sbírka starých a nových zpráv týkajících se farností a jejich chrámů v Litoměřickém kraji) a jehož první díl obsahuje na str. 141-143 také údaje o Duchcově (včetně překresleného kostela Zvěstování Panny Marie).
V tomto rukopise se píše v souvislosti se špitálním kostelem ve volném překladu toto: „...mimo město Duchcov se nachází ještě špitální kostel sv.Kříže (!) na výšince za panským zámkem. Nechala jej vybudovat hraběcí rodina Valdštejnů a jeho vynikající krása spočívá v kupoli postavené na italský způsob". Wahner přidává ještě údaje o farářích, kteří v duchcovském špitálním kostele působili. Od roku 1773 do 10.3.1805 zastával tento duchovní úřad P.Josef Pusch. Mezi léty 1805-1811 bylo místo uvolněné. Následně zde vykonával funkci duchovního P.Josef Erdmann, poté co předal správu duchcovského děkanství P.Josefu Stowasserovi.
Poslední komentáře
4 týdny 1 hodina zpět
4 týdny 1 den zpět
19 týdnů 3 dny zpět
19 týdnů 3 dny zpět
20 týdnů 4 dny zpět