Google

Anketa

Hledá se ztracená čepirožská kronika
Obec Čepirohy před svým zánikem a připojením k Mostu vedla svou obecní kroniku. Původní kronika, která je uložena v okresním archivu, končí rokem 1953. K jejímu obnovení došlo na počátku šedesátých let a v jejím vedení se postupně vystřídali Jiří Kareš, Miroslav Kareš a Ladislav Kučera.
Záznamy v kronice by měly končit rokem 1976, tedy připojením téměř zaniklé obce Čepirohy k Mostu. Ve zmatcích provázejících toto připojení se však kronika ztratila.

Každý, kdo má jakoukoliv informaci o osudu této kroniky nebo ví, kde by se mohla nacházet, se může obrátit na tiskové oddělení mosteckého magistrátu. Kontaktovat můžete přímo redaktora Petra Dundeka.

Hledá se ztracená čepirožská kronika

Litvínovsko v číslech

Rozsáhlé články:739
Drobnější články:477
Encyklopedická hesla:547
Kategorie:85
Komentáře:205
Ankety:17
Kvízy:30
Autoři:240
Odkazy:19
Fotografie a obrázky:4286
Videa:166

Poslední komentáře

Informace

Náhodný obrázek

Panoramatická kolorovaná mapa silnic v okolí Janova z r. 1670.
První zmínka o cestě mezi Freibergem a Mostem s označením antiqua Bohemiae semita se objevuje k roku 1185 v opise rozsahu majetku kláštera Altzella v Sasku. Její vznik byl patrně úzce svázán s počátky rudného dolování u Freibergu kolem roku 1160 a zároveň v sobě odráží i rozvoj osídlení této části Krušných hor a kolonizační úsilí Hrabišiců. Ti k roku 1297 drželi trhové sídliště v Saydě a další okolní vsi, byli zakladateli hradů Borschenstein (dnešní Purschenstein u Neuhausenu) a Rechenberg u Holzhau. Existence středověké cesty z Mostu do Freibergu je spolehlivě prokázána od počátku 13. století.
Místo kde stála valcha v r.2010.
Kostel sv.Barbory - oltáře
Snímek popsala dárkyně a její spolužák Ladislav Křičenský 

Na snímku od české měšťanky je několik osobností, např. předválečný kronikář H. Litvínova Ed. Morávek, jeho poválečný následovník Fr. Konvalinka, či budoucí hudební skladatel Vladimír Sommer.

Zprava; dole sedí: Ladislav Křičenský, Adolf Geška, Miloslav Crk, Bruno Nohejl, Antonín Prouza, Věroslav Majer, Josef Cihlář.

2. řada, zprava stojí učitel Jan Říha, dále zprava sedí učitelé 1. Václav Mlnařík, oba členové KčST, 2. Eduard Morávek, 3. Ludmila Morávková, 4. Ema Nedvědová - Tůmová, 5. ředitel Fr. Muzikář, 6. třídní Anna Pešková, 7. Aloisie Hejmová, 8. ing. Josef Jírovský, 9. Jaroslav Zedník, zcela vlevo stojí František Konvalinka.
3. řada, žáci: Jaroslav Franc (bratr žijící paní Růženy Filoušové, roz. Francové, 1918, Zámecká 2007), Josef Slabyhoudek, Helena Kotvová – Andělová, Blažena Kašáková, Jankovská, Elsa Benešová-Kopská, Fanynka Francová, Slávka Píšová, Jiřina Grešlová-Klimtová, Jiřina Tůmová, Růžena Slabyhoudková-Hasíková.
4. řada:Jarmil Dolejš, Miroslav Razák, ??, Vladimír Sommer, Miloslav Emingr, Josef Kořán, Bedřich Piskač, Václav Stružka, Jaroslav Svoboda, Miroslav Bláha, Josef Říha, Mirko Karel

Setkání spolužáků po 70 letech
 Začátkem dubna 2008 napsala do redakce Radnice zajímavý dopis rodačka z Chudeřína paní Jiřina Klimtová – Grešlová (1922), která od poloviny května 1945 žije na Chomutovsku.

K úmyslu navštívit paní Jiřinu mi sdělil její spolužák z Chudeřína pan Ladislav Křičenský, „to byla chytrá holka, pojedu s tebou“. Ohlásili jsme se sice předem, ale jméno spolužáka bylo překvapením. Setkali se po 70 letech!
Tovaryšský list
Česká policie a vojsko
Ristorante Pacchia
Valdštejnská 2117