V Sokolské ulici v Oseku v parku u objektu bývalé Jepy stojí korintský sloup, který pochází patrně z počátku 18. století a je zapsaný na seznamu památek. Vzhledem ke ztrátě sochy Panny Marie je v současnosti sloup pouze smutným torzem. Pro rekonstrukci barokní památky je nezbytné pro vést kopii plastiky podle dochované dobové fotografie.
Obracíme se proto s prosbou o pomoc nejen na sběratele starých fotografií Oseká, ale i na ostatní občany, zda nemají dobové fotografie sloupu, které by nám mohly pomoci při jeho restaurování.
Celé ty dlouhé roky, co používáme Tesařovu cestu, nikdo nevíme proč se takto jmenuje. To ale přestává platiti právě dnes:
v listopadu 2010.
Kronikář Litvínova, pan Novotný vypátral to, co už dnes nikdo neví, a totiž proč se stezka z Litvínova na Meziboří jmenuje Tesařova.
Nejedná se, jak se nabízí, o pojmenování po řemesle tesařském, ale podle člověka z masa a kostí -Ing. Antonína Tesaře, zaměstnance zdejšího polesí, ( které v té době sídlilo v místech tzv. Horního zámku) a nadšeného turistu, který byl už v r.1939 služebně přeložen z naší oblasti. Nevíme, zda byl pan Ing.Tesař našim rodákem, či zde pobýval jen pracovně.
K pojmenování jeho jménem, došlo zřejmě v souvislosti se zásluhami a činností v klubu českých turistů při Litvínově.
Informace: časopis KČT 1939.
Naučná stezka má začátek u stadionu na Meziboří odtud vede až k oboře, kde je umístěn poslední informační panel. Její délka nepřesahuje čtyři kilometry. Převážně vede po vrstevnici. Díky kvalitní zpevněné cestě je vhodná jak pro pěší turistiku, tak pro cykloturistiku a v zimě se dá využít jako nenáročná lyžařská běžecká trať. Návštěvník stezky má možnost využít odpočívadel s lavičkami a otevřeného přístřešku u třetího stanoviště. Samotná stezka má čtyři zastávky s informačními panely. Stezka vede jednou z jádrových zón ( zvláště hodnotného a chráněného území ) připravovaného přírodního parku Litvínovská údolí - Pekelským údolím.
Zastávka číslo 1
Krušné hory
Krušné hory jsou hraničním pohořím oddělujícím na SZ Českou republiku od SRN. Pásmo Krušných hor se rozprostírá v délce cca 130 km. Jsou naším nejdelším pohořím. Nejvyšší horou Krušných hor je Klínovec s nadmořskou výškou 1244 m.n.m. Nejvyšším bodem východní části Krušných hor je Loučná 956m.n.m., která se tyčí nedaleko ( cca 6km ) od této zastávky směrem na SV.
Soustava je kerno-vrásenské pohoří, je tvořena převážně těmito horninami : ruly ( východní část ), svory centrální část, žuly a fylity ( západní část )Pohoří je bohaté na četná rudná ložiska, v minulosti se zde těžilo stříbro, měď, cín uran a další. Do krušnohorské soustavy také patří podkrušnohorské pánve vyplněné usazenými horninami - jíly, jílovci, písky, štěrky a v neposlední řadě hnědým uhlím - a do nich pronikajícími vulkanity. Pánve jsou ohraničeny Krušnými horami, Českým středohořím a Doupovskými horami.
Geologický vývoj oblasti
Krušnohorská soustava je řazena k Českému masívu. Nejstarší geologický útvar Krušnohoří vznikl v prvohorách. Tvoří jej prvohorní krystalinikum složené z přeměněných hornin ( ruly, svory, fylity ) a vyvřelé horniny ( žuly ). Přeměněné horniny jsou důsledkem variského vrásnění usazenin bývalého moře. V druhohorách území dnešních SZ Čech opět zaplavilo moře a usazovaly se zde sedimenty, z nichž většina byla později odstraněna erozí a oblast byla zarovnána v prarovinu. Tlaky z alpské oblasti působily zejména na nezpevněnou oblast SZ Čech a vznikly četné zlomy zemské kůry, zejména Podkrušnohorský zlom, podél kterého poklesla oblast pánve a vystoupila kra Krušných hor. Jejich důsledkem byl i vulkanismus Českého středohoří a Doupovských hor.
V rozsáhlé jezerní a bažinaté oblasti pánve rostla bohatá vegetace, jejíž zbytky zuhelnatěly v mohutné hnědouhelné sloje. Ve čtvrtohorách dosáhly Krušné hory dnešní výšky. V této době probíhal významný odnos materiálů. Výrazným erozní činitelem té doby byla řeka Praohře ( Ohře a Bílina ). V době ledové nebylo toto území pokryto ledem, byla zde horská tundra. V pozdní době ledové vzniklo v pánvi mělké průtočné jezero ( Komořanské jezero ), jež zaniklo v minulém století umělým vysoušením.
Zastávka číslo 2
Pekelské údolí
Pekelské údolí je jádrovou zónou připravovaného přírodního parku Litvínovská údolí.
Je zde možné vidět vzácné společenstvo potoční nivy se sutí. Na jaře nás vítá svou typickou vůní rozsáhlý porost česneku medvědího ( Alium ursinum ).
Stanoviště zde má také typická nivní rostlina kopytník evropský ( Asarum europaeum ). Za zmínku stojí také výskyt jilmu ( Ulmus ), který jinde v Evropě odumírá na grafiózu ( grafióza je způsobena mikroskopickou parazitickou houbou, která vylučuje toxiny způsobující poruchy v zásobování vodou ).
Při troše štěstí můžeme vidět čolka horského ( Triturus vulgaris ), nebo mloka skvrnitého ( Salamandra salamandra ). Obyvatelem této oblasti je také ropucha obecná ( Bufo bufo ), slepýš křehký ( Anguis fragilis ), ještěrka živorodá ( Lacerta vivipara ) a zmije obecná ( Vipera berus ). Vidět můžeme také čápa černého ( Ciconia nigra), lejska malého ( Ficedula parva ) či sluku lesní ( Scolopax rusticola ).
Voda
Krušné hory patří k nejdeštivějším oblastem ČR. Atlantské proudění ze SZ s sebou přináší velké množství srážek.Na náhorní plošině Krušných hor ročně spadne okolo 1200 mm srážek. Podkrušnohoří je ve srážkovém stínu hor. V údolí Bíliny se množství srážek pohybuje okolo 500 mm ročně. Hory mohou oblaka nadzdvihnout tak, že spadnou až ve středních Čechách.
Obrovské přírodní rezervoáry vody jsou rašeliniště. V nich pramení četné horské potoky. Voda obsahuje huminové kyseliny z rašelinišť, a proto je mírně kyselá. Horninový podklad obsahuje jen málo minerálů způsobujících tvrdost vody.
Ve vodárenských úpravnách vody se voda neutralizuje a uměle se zvyšuje tvrdost. Takto upravená voda se dodává jako voda pitná do veřejných vodovodů. Povrchová voda je zde velmi kvalitní. Patří mezi nejlepší v Evropě, jasným důkazem je výskyt pstruha obecného potočního ( Salmo t.f. fario ).
Zastávka číslo 3
Historie osídlení Krušných hor
Objevení ložisek cínu v době bronzové bylo prvotním impulsem k osidlování zdejší oblasti i přes husté zalesnění a drsné klima. Počet obyvatel se však významně zvýšil až v 5. století př.n.l. s příchodem Keltů. Přelom tisíciletí přivedl na českou stranu hor germánské kmeny. Ty však skladbu místního obyvatelstva nijak významně neovlivnily. V 5. a 6. století začalo osidlování Krušnohoří Slovany. Ve 13. a 14. století se na české straně hor usazovali Sasové a Durynci, kteří brzy získali početní převahu. Objevení stříbra na Jáchymovsku v 16. století bylo podnětem k masovému přílivu obyvatelstva do zdejší oblasti.
Po vyčerpání ložisek se lidé začali věnovat předení, tkaní lněných tkanin, paličkování krajek, výrobě hudebních nástrojů či výrobě hraček nebo porcelánu. Na přelomu 17. a 18. století vznikly v Litvínově a Oseku první manufaktury na sukno ve střední Evropě. Druhá polovina 19. století je již ve znamení těžby hnědého uhlí v Podkrušnohorské pánvi. Rozvoj průmyslu, který šel v patách těžbě uhlí, znamenal další příliv obyvatelstva. Od té doby patří zdejší kraj k nejhustěji osídlenému území u nás. Za první republiky byla dvojnásobná převaha německého obyvatelstva. Mnichovská dohoda zapříčinila odliv českého obyvatelstva. Po skončení 2.světové války muselo odejít německé obyvatelstvo a Krušné hory se vylidnily.
Architektura
Německý živel, který kolonizoval zdejší území, s sebou přinesl i západoevropský typ architektury - patrové hrázděné domy. Drsné klimatické podmínky v Krušných horách si vyžádaly specifické úpravy, jako je chráněné dřevěné závětří a ochrana štítu šindelem nebo břidlicí. Původní architektura je dnes v horách velmi málo, neboť padla za oběť poválečnému vysídlení území, kdy byla velká část domů zbořena.
Zastávka číslo 4
Vegetace Krušných hor
Krušné hory jsou typické chladným a vlhkým klimatem a chudou půdou. Horninový podklad je zde kyselý s nedostatkem minerálů důležitých pro úrodnost půdy(zejména vápníku).
Nejzachovalejšími biotopy Krušných hor jsou rašeliniště. Svou rozlohou 4000 ha jsou druhými největšími u nás. Vlivem zásahů člověka do krajiny mnohá rašeliniště odumřela a další odumírají. Rašeliniště jsou zdrojem vody napájející horské potoky a bystřiny. Jsou domovem pro mnohé vzácné živočišné a rostlinné druhy. Ochranou rašelinišť se zabývá Ramsarská konvence o ochraně mokřadů, kterou podepsala i Česká republika.
Na rozdíl od jiných českých pohoří jsou krušnohorské louky bohaté svou druhovou skladbou. Louky, jako ekosystémy vzniklé působením člověka, jsou na lidské činnosti závislé. Pokud lidé neudržují louky pokračuje proces sukcese a louky zarůstají náletovými dřevinami
Charakteristickou rostlinou Krušných hor je prha chlumní ( arnica montana ) a koprník štětinolistý ( Meum athamanticum ). Na zdejší území pronikají také některé rostlinné druhy z oblasti Českého středohoří. Za chloubu místní flóry jsou považovány orchidejové louky s prstnatcem májovým (Dactylorhiza majalis ) a bradáčkem vejčitým ( Listera ovata).
Lesy
V Krušných horách jsou zastoupeny vegetační stupně od dubového po smrkový. Nejrozsáhlejší je stupeň bukový. Osud místních lesů je již od raného středověku velmi pohnutý. Bohatá rudná naleziště a důlní činnost s sebou nesly neregulovatelné kácení a klučení lesů pro potřeby hutí. Důsledkem bylo odlesnění značné části horského masivu. Obnova porostu byla velmi problematická, zejména pak na Jáchymovsku. Smrkové hospodářství používané na velkých plochách opakovaně bylo v Krušných horách zavedeno nejdříve ze všech horských oblastí ČR.
- Zastávka číslo 1 - Krušné hory, Geologický vývoj oblasti
Zastávka číslo 2 - Pekelské údolí, Voda v Krušných horách
Zastávka číslo 3 - Historie osídlení Krušných hor, Architektura
Zastávka číslo 4 - Vegetace Krušných hor, Lesy Krušných hor
Zastávka číslo 5 - Živočichové Krušných hor
Zastávka číslo 6 - Péče o les
Zastávka číslo 7 - Ekoturistika v Krušných horách, Šetrný turismus
Zastávka číslo 8 - Flora
Zastávka číslo 9 - Biocentrum - Šumný důl
Zastávka číslo 10 - Hydrologie
Zastávka číslo 11 - Ekosystém Bílého potoka
Zastávka číslo 12 - Úpravna vody Šumná
Zastávka číslo 13 - Projekt přírodovědné stanice Tereza
Zastávka číslo 14 - Textilní továrna v Šumné
Zastávka číslo 15 - Projekt přírodního parku Litvínovská údolí
Zastávka číslo 16 - Půdní sonda
Zastávka číslo 17 - Šumný důl
Při tomto způsobu lesního hospodaření zanikly původní ekotypy smrku. Dovezený smrk nevhodné provenience je náchylný k poškození sněhem. Na neutěšeném stavu místních lesů se také podepsal průmyslový rozvoj pánevní oblasti. Pálením vysoko-sirnatého energetického uhlí v elektrárnách bez náležitého odsíření docházelo k vysoké produkci oxidů síry, které spolu se srážkovou vodou vytvářejí tzv. kyselé deště poškozující lesní pokryv Krušných hor.
Poslední komentáře
4 týdny 20 hodin zpět
4 týdny 1 den zpět
19 týdnů 3 dny zpět
19 týdnů 3 dny zpět
20 týdnů 4 dny zpět