V Sokolské ulici v Oseku v parku u objektu bývalé Jepy stojí korintský sloup, který pochází patrně z počátku 18. století a je zapsaný na seznamu památek. Vzhledem ke ztrátě sochy Panny Marie je v současnosti sloup pouze smutným torzem. Pro rekonstrukci barokní památky je nezbytné pro vést kopii plastiky podle dochované dobové fotografie.
Obracíme se proto s prosbou o pomoc nejen na sběratele starých fotografií Oseká, ale i na ostatní občany, zda nemají dobové fotografie sloupu, které by nám mohly pomoci při jeho restaurování.
Severní Část našeho okresu leží na hřebenu a úpatí Krušných hor, jakož i částečně v rovině, kterou tvoří kotlina mezi těmito horami a českým středohořím. Severní hranice okresu je zároveň státní hranicí s Německem.
Naše část Krušných hor se projevuje různými terénními formami, krásami všech barev a odstínů. Vrchy a kopce s příkrými svahy, které své okolí převyšují až o 400 m, mírné zvlnění půdy, údolí s hlubokými zářezy nebo plochými dolinami, to však tvoří tuto horskou oblast našeho okresu. Vážné, pryskyřicí vonící smrkové porosty, stinné bukové a menší dubové lesy k pestré směsici stromů a keřů zkrášlují tyto vrchy, kopce a údolí. Studené, proudy vod a potoků a potůčků oživují údolí věčným bubláním.
Sem tam vede je$tě nějaká houpává cesta, zhotovená z kulatin, přes močálovitou půdu kolem mechem zarostlých skalisek. Možno zhlédnout roztroušené hospodářské usedlosti, pokud nebyly rozbourány, vesnici ležící u potoka a silnice, domky s přístřešky, které jsou vyšší než zděné základní stavby, a špičaté, hrázděné stavení a i štíty pokryté šindelem, jehož rozmarné vzory ukazují na staré lidové umění. Těchto posledních staveb stále a stále ubývá.
Na úpatí hor se řadí obec vedle obce s víceméně vkusnými stavbami, tvoříce, celý pás. Tu a tam vnikla továrna do údolí, zatímco na horách bylo po celá staletí provozováno sporé zemědělství, chov dobytka a teprve hodně pozdě| se tu uchytil domácký průmysl.
Na celých Krušných horách se podílí náš okres zhruba desetinou délky celého hřebenu (15 km). Úsek našeho horského hřebenu se vyznačuje hlavně těmito kupami:
Homole (844 m),
Jezerka (705 m),
Janský vrch (707 m),
Medvědí skála (921 m),
Na kamenci (813 m),
Jeřabina (774 m),
Větrný (797 m),
Mračný (894 m),
Černý vrch (888 m),
a nejvyšší hora okresu Loučná hora (956 m).
Hřeben se táhne směrem severovýchodním, na severozápadě se rozšiřuje ve Vysočinu, která je nakloněná do Saska, kam odvádějí Načetínský a Stříbrný potok své vody, zatímco se na jihovýchodním svahu tvořící potoky i s přítoky vlévají do řeky Bíliny. Horský hřeben tvoří tudíž rozvodí mezi saskou řekou Muldou a naší Bílinou.
Nehledě na strmý svah na jihovýchodě, je naše Krušnohoří svými skoro pravoúhle k hřebenu vystupujícími, příčnými údolími nanejvýše snadno přístupné. Nejzápadnější je Mariánské údolí, směrem východním pak Janovské údolí, Hamerské údolí neboli údolí Loupnice, Lounické údolí, údolí Šumné, které je bezmála dvě hodiny cesty dlouhé s odbočujícím romantickým Pekelským údolím a Černohorským údolíčkem, Mezibořské údolí, údolí Antonína Zápotockého, Radčické, Lomské a Loučenské údolí. Údolí vinoucí se od Flájské přehrady do Českého Jiřetína, Mariánské, Loupnice a Šumné patří mezi nejdelší Údolí v našem úseku Krušnohoří.
Mezi těmito údolími zvedají se četné vrchy a kupy, stejně vysoké nebo se převyšující, které pěkně zalesněné skýtají z mnoha míst krásný rozhled do kraje.
Na západní straně leží jižně od Hory Svaté Kateřiny druhá nejvyšší hora - Medvědí skála o výšce 921 m, jejíž temeno tvoří obrovské, divoce přes sebe přeházené skalní bloky. Od tohoto vrcholu vybíhá několik hřbetů; přes Liščí vrch (901 ml severovýchodně k mikulovické hájovně se táhne jeden z nich, který se rozšiřuje mezi Mariánským údolím a Lnišťěm jižněji ve vrch Kapucín (1741m) a Točník.
Medvědí skála sama je styčným bodem tří, plochými údolími oddělených dlouhých horských hřbetů. Nejjižnější se táhne skoro jihozápadně, přes osadu Lesnou a dále. Třetí rameno vybíhá směrem severozápadním a jde přes Lešenskou pláň (920 m) a Kamenný vrch (836 m), pozvolna se svažuje, až náhle klesá do údolí Načetínského potoka. Dvě nejzápadnější kupy, vrch Vyhlídka (686 m) a Homole (712 m).
Východně od Kamenného vrchu leží dvě kupy - Turistická skála a Vraní vrch (682 m). Nejvyšší vrcholek našeho okresu, ležící na východní straně, je Loučná hora (956 m) na poloviční cestě mezi Litvínovem a Flájemi. Díváme-li se z roviny, převyšuje tato hora jen nepatrně své okolí, poněvadž je před ní vrch Střelná (866 m). Na vrcholku Loučné hory vyčnívá asi 10 m vysoká skála, obklopená velkými kamennými bloky.
Od Loučné hory vybíhají mohutné články, které klesají k jihu a tvoří četné hřbety s několika nápadnými vrcholky a příkrým srázem, který pak padá do roviny; na západ naproti tomu se mění v několik vrchů se strmými svahy do Moll. Údolí Šumné je dělí od mnoha členěných kup na druhé straně, kde dominuje krajině vrch Jeřabina (774 m). Na jeho skalnatém vrcholku byla již roku 1884 vybudována rozhledna, kterou v roce 1928 porazil silný vítr. V roce 1929 byla nahrazena novou, o něco nižší než původní, avšak i ta je dnes v chatrném stavu.
Na východ od Jeřabiny se zvedá Hřebenový vrch (689 m) u Křižatek a Lounický vrch (529 m) u Lounic. Na jih pak Černý kopec a Kopřivník (694 m)
u Mníšku Větrný vrch (797 m), mezi mníšeckou silnicí a Novou Vsí kóta 747 m, zvaná Výšina, a u Nové Vsi Strážný vrch (765 m). U Klínů se zvedá vrch Mračný (859 m) a severozápadně vrch Na kamenci (813 m).
Nejvýchodnější z článků, vybíhajících od Loučné hory, asi 4 km dlouhý, obzvláště krásně formovaný hřbet, tvoří západní svah Lomského údolí s Lomským potokem a na druhé straně východní svah Radčického údolí. Další hřbet, z něhož vyčnívají východně od Meziboří dva vrcholky, se táhne směrem k Litvínovu přes Modrý kámen s někdejším kamenolomem na nefelinový znělec, a je zakončen Studničním vrchem. S uvedeným hřbetem uzavírá široké údolí s Loučkami - údolí Antonína Zápotockého.
Vrch Střelná (866 m) klesá obzvláště ve své hořejší části prudce k jihu, přechází pak v nakloněnou rovinu, která tvořila polní trať, dnes z větší části zastavěnou novými bloky obytných domů v severní části Meziboří; pata vrchu je v údolí Šumné. Tento vrch dělí od dalšího vrcholku Studenec, Pekelské údolí. Mezi temenem Studence a Loučnou horou je na speciální mapě 1:75 000 zaznamenán výškový bod 877 m, u paty 470 m, má tedy podle srovnání vrch výšku 407 m, což je příznačné pro západní stranu našeho pohoří.
Další část této stěny tvoří vrch Bučina (oddělen údolíčkem), měřící u temene 852 m, u paty 533 m, tedy skutečně 322 m. Za Bučinou se zvedá Černý vrch (888 m), který nejen svým převýšením nad okolními vrchy, ale i svým proniknutím blíže do údolí vtiskuje okolní krajině své znamení. Údolí Šumnné pak uzavírá Pestrý vrch (876 m) Dále k Flájím je Červená hůrka, zvaná též Na říjišti, s kótou 820 m a jihozápadně od Českého Jiřetína je Supí hora (817 m).
Nad obcí Loučnou se vypíná vrch Chomáč (639 m), který svým západním svahem tvoří východní stranu stinného Loučenského údolí. Je to nejvýchodnější kopec této horské fronty, zatím co západní stranu uzavírají vrchy Jezerka (705 m) na němž kdysi stával hrad pánu z Žemberka (767m) a severozápadně od Jezeří Homole (844 m). Na západním úpatí Janského vrchu na skalním ostrohu stojí zámek Jezeří, o jehož osudu se stále ještě rozhoduje. To je však kapitola jiná.
Poslední komentáře
4 týdny 20 hodin zpět
4 týdny 1 den zpět
19 týdnů 3 dny zpět
19 týdnů 3 dny zpět
20 týdnů 4 dny zpět