V Sokolské ulici v Oseku v parku u objektu bývalé Jepy stojí korintský sloup, který pochází patrně z počátku 18. století a je zapsaný na seznamu památek. Vzhledem ke ztrátě sochy Panny Marie je v současnosti sloup pouze smutným torzem. Pro rekonstrukci barokní památky je nezbytné pro vést kopii plastiky podle dochované dobové fotografie.
Obracíme se proto s prosbou o pomoc nejen na sběratele starých fotografií Oseká, ale i na ostatní občany, zda nemají dobové fotografie sloupu, které by nám mohly pomoci při jeho restaurování.
Litvínovská část mosteckého okresu leží na hřebeni i úpatí Krušných hor a na severu hraničí s Německem.
Pokud sahají historické prameny, patří Krušné hory k oněm mocným pomezním lesům, které uzavíraly středověké Čechy ze všech stran. Již staří řečtí a římští historikové o nich podávají zprávy, i když ne vždy přesné. Ještě ve středověku hrály tyto lesy, Jako široký ochranný pás nebo val, význačnou úlohu. Nejstarší názvy pro Krušné hory, pokud je známo, zdůrazňují převážně lesní charakter tohoto pohoří.
Sudeta kolem r. 150 n. 1., Ferguna z 9. století, Miriquidi kolem r. 1000 a Silva liminaris kolem r. 1200 jsou stará pojmenování pro naše Krušné hory. Českého pojmenování pro toto pohoří nebylo. Kosmas k r. 1040 mluví prostě o pomezním hvozdu, který dělí Srbskou zemi od Čech. Ještě v listinách města Mostu z 15. století se mluví o taženích „přes les". I Táborský ve svém Vypsání země České zná jen Míšeňské vrchy. Později vznikl překlad Rudohoří z německého Erzgebirge, avšak toto pojmenování se trvale neujalo. Název Krušné hory se poprvé objevuje v Horopise české země od Jana Krejčího (Časopis Českého musea r. 1847), kde uvádí: „Krušné hory — z rovin Saska z ponenáhlu vystupující, do Čech příkře padající..."
Na jižním svahu těchto Krušných hor leží město Litvínov. Nadmořská výška některých míst v Litvínově I (Horní Litvínov) měří: nádraží Litvínov 304,159 m, kostel 320 m, bývalá střelnice (nynější klubový dům Na střelnici). Město je malebně zkrášleno zalesněnou a mohutnou horskou hradbou, která je chrání před drsnými severními větry.
Nevíme, kdy sem přišli první lidé. Řada různých předhistorických nálezů, pocházejících vesměs z mladší doby kamenné, dokazuje, že v době mezi 3000 až 2000 před naším letopočtem se sem člověk dostával. Na leckterých místech vstupoval a pravděpodobně i toto pohoří .přecházel. Jedná se ovšem o jednotlivé nálezy, kamenné dýky, sekery a mlaty, popřípadě jejich úlomky. Jisté je, že člověk doby kamenné nekonal výlety do hor a jenom životně důležité důvody jej mohly vést k tomu, odejít z přívětivější nížiny do značně nehostinných hor.
Doba, kdy bylo město založeno, nám zůstane snad již navždy neznáma. Prameny, z nichž by se dalo čerpat, byly bud zničeny nebo ztraceny .
1) V polovině minulého století se ztratila i kniha obecních záznamů z r. 1684 a staré farské zápisy z Horního Litvínova. A tak nám zůstává jako nejstarší zmínka o Litvínovu záznam v papežském daňovém rejstříku — Registrum decimarum — z r. 1352. K roku 1384 zaznamenává tento rejstřík všechny kostely, které s papežským svolením jsou povinny odvádět poplatky králi Václavovi IV., a tu připadá na Litvínov (Litvinivilla), tedy Horní Litvínov, 6 grošů ročně.2)
Původ jména Litvínov je vykládán různě. Jisté je, že zde býval poplužní dvůr, který se později připomíná jako samostatný. Zápisy o něm sahají až do 15. století. Stála tu i tvrz, ale nelze přesně říci, ve kterém Litvínově, poněvadž staré zápisy Litvínovy nerozlišovaly.
V roce 1357 tu vládli bratři Gablencové a r. 1391 tu byl pánem na jedné části Těma z Koldic. Druhá část patřila k panství oseckého hradu Rýzmburku. K roku 1409 se připomíná Rynart Rabycar, jenž byl povinen též manskou službou hradu Oseku jako Těma z Koldic.3)
Roku 1509, kdy Kašpar z Jahnu prodal tvrz Svrchní Litvínov Zikmundovi z Duban, se takto mluví již určitě o Svrchním Litvínově. R. 1532 byl prodán s výhradou, že se může zase vyplatit zpátky, Mikuláši z Knoblshofu. O 10 let později získal jej Martin z Jahnu zpět a v majetku tohoto rodu zůstal až do roku 1589, kdy jej Jáchym z Jahnu prodal Janu Václavu z Lobkovic, jenž jej připojil ik Jiřetínu.
R. 1642 sňatkem vdovy Polyxeny Marie z Lobkovic, rozené z Talmberka, s Maxmiliánem z Valdštejna, dostává se Horní Litvínov do majetku rodu Valdštejnů (psaní 'též Valdštejnové nebo Waldšteinové).
Až do konce 17. století byl Horní Litvínov malou, bezvýznamnou vesničkou o 20 číslech s pozemky a 8 domcích bez polností. Teprve mezi rokem 1700—1715 bylo vystavěno několik větších budov.
Roku 1715 zřídil zde Jan Josef Valdštejn manufakturu na sukna, vyráběná především ze španělské vlny, zvané „Segoira Leonefa".
Objekty se rozprostíraly na areálu mezi budovou městského národního výboru směrem severním až ,k dnešní 1. základní devítileté škole (starší trakt). V místech, kde do nedávná stála budova lékárny (naproti Národnímu domu) a dům vedle někdejší Narpy na náměstí Míru, byly mlýny na kampeškové dřevo a na olej. Jelikož však obchody upadaly, byla manufaktura roku 1848 zavřena a většina dělníků se odstěhovala do Liberce. Manufakturu převzaly r. 1860 jeptišky řádu sv. Kříže, ale po sedmi letech se opět dostala do úpadku.
Poznámky
1) Desky zemské české shořely t. 1541 na hradě Pražském. Do nich hýly zapisovány žaloby (půhony), nálezy .soudní, usnesení sněmovní a smlouvy trhové o svobodných statcích, tzv. deskových.
2) Další zápisy jsou z ir. 1399 a 1405. Desátky byly poprvé vybírány v r. 1326 králem Janem Lucemburským.
3) Rod pánů z Koldic byl starým rodem šlechtickým z Míšně. V genealogii tohoto rodu je nápadné jméno Těma (Thimo) a vyskytuje se nejméně 13krát. Jeden Těma (z české větve) měl u králů Jana Lucemburského a Karla IV. vysoké hodnosti a byl ipověřen důležitými úřady. — Hrad Rýzmbunk u Oseká drželi páni Hrabišicové. Starý český rod, jehož členové byli mocnými a bohatými pány, 'kteří se později nazývali podle vystavěného hradu „z Rýzmburka". Ve XIV. století íato rodina však zchudla, v XVI. století byla počítána mezi rytíře a nakonec splynula zcela s ostatním lidem.
Poslední komentáře
4 týdny 20 hodin zpět
4 týdny 1 den zpět
19 týdnů 3 dny zpět
19 týdnů 3 dny zpět
20 týdnů 4 dny zpět