Google

Anketa

Hledá se ztracená čepirožská kronika
Obec Čepirohy před svým zánikem a připojením k Mostu vedla svou obecní kroniku. Původní kronika, která je uložena v okresním archivu, končí rokem 1953. K jejímu obnovení došlo na počátku šedesátých let a v jejím vedení se postupně vystřídali Jiří Kareš, Miroslav Kareš a Ladislav Kučera.
Záznamy v kronice by měly končit rokem 1976, tedy připojením téměř zaniklé obce Čepirohy k Mostu. Ve zmatcích provázejících toto připojení se však kronika ztratila.

Každý, kdo má jakoukoliv informaci o osudu této kroniky nebo ví, kde by se mohla nacházet, se může obrátit na tiskové oddělení mosteckého magistrátu. Kontaktovat můžete přímo redaktora Petra Dundeka.

Hledá se ztracená čepirožská kronika

Litvínovsko v číslech

Rozsáhlé články:739
Drobnější články:477
Encyklopedická hesla:547
Kategorie:85
Komentáře:206
Ankety:17
Kvízy:30
Autoři:240
Odkazy:19
Fotografie a obrázky:4286
Videa:166

Poslední komentáře

Informace

Náhodný obrázek

Smutná krajina Mostecka, fotoaparátem Josefa Sudka
Pro území Mostecka je velmi významné, že s mnohými sídelními lokalitami jsou identické první historicky ověřené údaje již vil. století. Mimo Mostu, o němž Je první zmínka k roku 1040, se k roku 1057 udávají jména dvou nejstarších vesnic - Kopisty a Liběšice. Do 12. století spadají Libkovice, zmiňované k roku 1186, a Skršín, který se objevuje v historických pramenech poprvé roku 1100. Výsledky procesu zemědělské kolonizace se dostavily v průběhu 13. století, kdy zaznamenáváme nová jména 23 vesnic.

Tím byl otevřen prostor dalšímu rozšiřování osídlení s výraznou gradací ve 14. století, kdy se poprvé objevuje v písemných pramenech 38 jmen dalších vesnic. Polohou některé dokladují zvýšení horizontu osídlení. Klíny (1355) a Sedlo (1352) zase dokladují snahu o hornickou kolonizaci Krušnohoří z české strany a první pokusy o těžbu stříbra na Mostecku. Čas pro druhou vlnu hornické
kolonizace a v dané době rozsáhlou urbanizaci české části Krušných hor je vymezen hlavně 16. stoletím.

Pouze v horské části Mostecka přibylo 11 dalších jmen, která jsou novými sídelními lokalitami, s báňským centrem Hora Svaté Kateřiny.
Truxa Václav
Těžní jáma Nelson III.
V současné době (rok 2011) je přesně na místě bývalého Dřínovského jezera aktivní (tj. nejhlubší) těžební oblast dolu Československé armády, na jih pak důl Jan Šverma a na východ důl Obránců míru (mapa č.5) a celá zájmová oblast je z východní strany obklopena výsypkami - Janovskou, Jiřetínskou a Kopystskou, za nimi, dále na východ se rozkládá gigantický výrobní komplex Chemopetrolu, na jižní straně pak leží průmyslová oblast Ervěnická a Komořanská s tepelnou elektrárnou a na západní straně se rozkládá podkrušnohorské podhůří s obcemi Vysoká Pec, Drmaly, Červený Hrádek a Jirkov s nově zbudovanými retenčními vodní nádržemi Kyjickou a Zaječickou. Na severu pak ční nad pánevní oblastí strmá hradba Krušných hor s mediálně opečovávaným zámkem Jezeří a obcemi Černice a Horní Jiřetín
V levém spodním rohu areál dolu Pavel II. směrem na východ, je vidět území, které je narušováno povrchovým lomem Marie.
Pro větší představu: horní cesta vystavěna ve 40. letech vedla dnešní Osadou  a vedla k bývalé panské hájence.
Prostřední cesta dnes vede územím zahrádek a spodní taktéž
Plán