V litvínovské části Šumná, která kdysi bývala několik let i samostatnou obcí, stávalo 8 vodních děl. Byly to:
pily, hamry, továrny a také mlýny na mletí mouky,často propojené s menšími pekárnami.
Některé z těchto objektů stále ještě stojí, avšak svému účelu již neslouží, jiné byly již dávno pobořeny a nezbyla po nich žádná viditelná stopa. Mezi tuto kategorii patří i mlýn bývalého popisného čísla 1.
Abych nějakým způsobem přiblížil místo, kde mlýn stával, budu se čtenáře snažit navádět, co-by turistu vyrážejícího z Litvínova na Šumnou.
Sem zpočátku vedou dvě ulice : První - ul. Tyrše a Fügnera, vedoucí kolem starobylé hospody lidově zvané Bukáč, za Rakouska nesoucí název Chmelarsch.
Druhá - ul. Ukrajinská, která zprava míjí vilu dříve zvanou Hanna z roku 1868 patřící továrníkům.
Obě ulice obepínaly tovární areál dvou samostatných továren a to Schickovy továrny ( kol.r. 2000 zbourané ) a továrny E.G. Pick, kde je dnes např. prodejna automobilů .
Tam, kde se ulice spojí v jednu nesoucí název Sokolská, tam začíná katastr bývalé obce Šumná.
V budovatelském období 1.dvouletky zde vznikají domy, sloužící zaměstnancům továrny Marbach - Ricken. Z kroniky se dočítáme, že výkopové práce začínají již roku 1946 na počátku Raušengrundského údolí ( správný něm. název Rauschengrund ).Vznikají domy o 24 bytových jednotkách, dostatečné velké a světlé místnosti pro bydlení doplňuje koupelna a ústřední topení, spíže a také prádelna,vybavena moderní pračkou a mandlem. Toto vše má zvýšit bytovou kulturu a také hlavně podpořit pracovní morálku zaměstnanců. Domy postavila stav.firma Jelínek a Bertlík.
Pokud bychom se ale přenesli např. do roku 1938, kdy tyto dvouletkové domy ještě nestály, naskytl by se nám při vstupu do Šumenského údolí okouzlující pohled na posekané louky, zurčící potůček a v dáli se rýsující malebné budovy starobylého mlýna a malé pily s vlastním rybníčkem v bezprostřední blízkosti.
Tuto atmosféru můžeme i když černobíle nasát z unikátního souboru fotografií.Pořízených roku 1905 firmou Marbach - Ricken ( mnoho budov na Šumné totiž továrna odkoupila a nájemníci pracovali různým dodavatelským způsobem pro potřeby fabriky ).
Mlýn samotný byl nejstarší budovou na Šumné . Tzv. gruntovní kniha pro Horní ves praví, že jakýsi Oswald Sander koupil 8.listopadu 1634 tento mlýn v chodu od Marie Weitzdorferové .
U mlýna stávala i kaplička Ecce homo. Na základě odevzdávací listiny soudu v Duchcově z r. 1835 zástavní právo na závazek u mlýna se nacházející kapličku na věčné časy v dobrém stavu udržovat.
Totéž se opakuje i v kupní smlouvě z ledna 1936 kde je odkaz na prohlášení z června roku 1894 k č.p. 1 situovanou kapli Ecce homo zde na věčné časy trpěti a volný příchod ke kapli, za účelem návštěvy nebo udržování této, přes parcelu č.kat.239 dopřáti.Kaplička byla zbourána r. 1951 a dřevěná socha v ní uložena v muzeu.
Po 2.svět.válce byl bývalý tzv. Glocknerův mlýn v tomto stavu :
Měl k využití dvě vodní kola. Tato sice nebyla v provozu, ale uvádí se, že po drobných úpravách by se dala do provozu uvésti.Vodní dílo však již bylo určeno k likvidaci a nebylo proto v provozu.Návodní kolo - užší - mělo průměr 3.66 m, šířku korečků 1.9 m a hloubku 0.29m. povodní kolo bylo širší, mělo průměr 3.52 m, šířku korečků 1.30 m a hloubku 0.30 m.Výkon mělo první kolo 5.8 a druhé 6.8 koňských sil.
Mlýn byl na konci 40.let zbořen a cihly využity lidmi na druhotný stavební materiál .
Poslední komentáře
3 týdny 6 dnů zpět
4 týdny 6 hodin zpět
19 týdnů 2 dny zpět
19 týdnů 2 dny zpět
20 týdnů 3 dny zpět