Pětaosmdesátimetrový větrník mezi Klíny a Mníškem se otevřel zvědavcům. Návštěvníci měli výjimečnou možnost poznat funkce větrné elektrárny skrývající se přímo v jádru stožáru.Větrná elektrárna, která je již v provozu třináct a půl tisíce hodin, ročně vyrobí pět milionů kW.
Válcovitý sloup asi 3,5 metru vysoký, kónicky se zužující a shora krytý čtyřhrannou deskou stával v Litvínově na rohu ulic Chudeřínské a Tyrše a Fügnera. Milník možná kdysi ukazoval směr na klínské rudné doly nebo k tavírně rudy v Šumné z hlavní cesty spojující Osek s Chomutovem. Sloup byl v roce 1925 odstraněn ze svého původního místa při stavbě družstevního domu čp. 217. Rozebrán byl na tři díly a použit jako patníky po levé straně silnice na Klíny v místech, kde vyúsťuje ul. 5. května do ulice Tyrše a Fügnera. Do dnešního dne se za chovaly pouze dva kusy.
Na křižovatce Chudeřínské a Tyrše a Fügnera (blízko místa původního stanoviště historického milníku) stál do roku 1950 bílý návěstní sloup, od kterého pochází označení U Bílého sloupu. Na historii milníku by se patrně zapomnělo, kdyby před 5 lety nevyšla vynikající historická publikace PhDr. Libuše Pokorné a kol. Litvínov v proměnách času. Právě noční snímky torza milníku, které pořídila L. Pokorná (str. 157) od startovaly následující události.
Obě torza nechal vyzvednout na podzim r. 2006 starosta Milan Šťovíček v době úpravy křižovatky ulic Tyrše Fûgnera a 5. května. Dal pokyn, aby se zjistilo co nejvíce z historie Bílého sloupu, včetně jeho podoby. Nejprve byly změřeny rozměry torz kónického tvaru. Následovalo pátrání a vyptávání s malým úspěchem. Pamětníci nebyli, resp. kolem roku 1925 byli tak mladí, že si Bílý sloup v jeho původní poloze či likvidaci milníku nepamatovali.
Řada mladších si milník pletla se sloupem na výlep plakátů. Kupodivu se zřejmě nezachoval ani dobový snímek. V nedaleké první české škole z r. 1904 určitě vznikly de sítky školních fotografií. Nikoho však asi nenapadlo pořizovat třídní fotografie u nedalekého Bílého sloupu, jehož název škola do roku 2004 nesla. Nepomohly ani kronika Chudeřína, ani inzerát v Radnici se snímkem ležících zbytků milníku. Jaká tedy byla podoba milníku Bílý sloup, jak vypadalo jeho zakončení?
Pomohla náhoda a kluci z Chudeřína! V roce 2005 ukazoval kronikář zastupiteli a majiteli hostince U Bílého sloupu Janu Jelínkovi nedůstojné umístění milníku v zatáčce silnice na Klíny. Náhle se za nimi otevřelo okno a neznámá paní se zeptala: „Co tam děláte, to je památka." Paní Zoubková byla první stopou v téměř detektivním pátrání o podobě milníku. Přišla s manželem do Chudeřína v roce 1945, rodina slyšela o historii milníku, jehož torza měla před okny.
Je maminkou Františka Zoubka (1949), který si dobře pamatuje, jak vypadalo později ztracené zakončení, protože jako kluci patníky mnohokrát přeskakovali. Zároveň se našel druhý, o 27 let starší „kluk – přeskakovač" Ladislav Křičenský. „To nepřeskočil každý, na to musel být šikovný kluk," sděloval své klukovské vzpomínky z 1. republiky. V lednu 2007 následovala beseda o Bílém sloupu v restauraci Josefa Pošty v Klubu 49. Při ní oba „šikovní kluci" nezávisle na sobě nakreslili po dobu milníku. Výhodou bylo jejich technické nadání, pan Křičenský je automechanik a pan Zoubek umělecký kovář.
Dan Píca z odboru regionálního rozvoje Městského úřadu Litvínov byl po věřen obnovením historického milníku. Pečlivým ohledáním na něm objevil dolík, který pravděpodobně vznikl častým třením od klukovských nohou. Chudeřín má v letošním roce malé jubileum, protože první písemný záznam o obci se datuje k roku 1398. Jméno křižovatky U Bílého sloupu je velmi známé, daleko za hranicemi Litvínova. Obnovený milník Bílý sloup bude stát na katastru Horního Litvínova, protože původní místo, dům. čp. 217, kde stával, nelze pochopitelně použít. Obnovená památka je tak pojítkem obou do roku 1948 samostatných obcí. Děkujeme všem jmenovaným za pomoc při obnovení milníku Bílý sloup.
Poslední komentáře
3 týdny 6 dnů zpět
4 týdny 6 hodin zpět
19 týdnů 2 dny zpět
19 týdnů 2 dny zpět
20 týdnů 3 dny zpět