Své životy při osvobozování severu Čech pokládali hlavně američtí piloti. Mnoho jich bylo sestřeleno při bitvách nad Krušnohořím. Hrůzy leteckého bombardování zažil sever Čech prvně 12. května 1944. Cílem amerických těžkých bombardérů byly chemické závody Sudetenländische Treibstoffwerke v Záluží u Mostu.
Jeden z havarovaných thunderboltů na severozápadě Čech.
Mohutný komplex budov a výrobních zařízení patřil do sítě necelé dvacítky jemu podobných, které představovaly jediný zdroj pohonných hmot pro celou německou armádu. Důsledky zničení sítě mohly být zlomem ve vedení války a 12. květen 1944 zahájil takzvanou bitvu o benzin.
Šlo o jednoznačně nejrozsáhlejší letecké útoky celé války. Na hranici svého doletu se nad Mostem střídaly bombardéry americké 8. letecké armády startující z Anglie, z jižní Itálie působící 15. letecká armáda, během noci pak útočily svazy Bombardovacího velitelství britské RAF (Bomber Command RAF).
Němečtí obránci chránili svůj významný podnik před útočícími letadly zadýmováním umělou mlhou a protiletadlovými děly. Jen ojediněle nasadili také stíhací letectvo.
Útok na Most
Jedna z leteckých bitev se odehrála 16. října 1944. Americký svaz bombardérů už odlétal od hořícího Mostu, když přišel útok německých letců. Útok skončil pro Němce smutným výsledkem, američtí doprovodní stíhači jim ani nedovolili se přiblížit a bez jediné vlastní ztráty sestřelili přes dvacet německých strojů.
Letecký boj měl ale ještě kuriózní dohru, odpoledne přistálo mezi Terezínem a Litoměřicemi šestnáct německých stíhaček. Důvod neznáme, ale jak poznamenal očitý svědek, stalo se tak z obavy před Američany.
Následující noci z 16. na 17. října 1944 se nad severočeskou oblastí omylem objevilo prvně také sovětské letectvo. Výsadek 17 parašutistů se měl uskutečnit nad Brdy, ale navigační chybou se ocitl u Loun. Většina parašutistů zahynula během německé pátrací akce.
Během dalšího útoku na Most 16. prosince 1944 dopadly první bomby také na Ústí. V centru bylo poškozeno jen několik domů, ale na Střekově zahynuli obyvatelé dvou vil po přímém zásahu pumou a velké škody byly také na nádraží. Mnoho dalších bomb neškodně dopadlo do polí po celém zasněženém území Čech a orámovaly tak trasu bombardovacího svazu.
S jasně se přibližujícím koncem války intenzita leteckých útoků narůstala, obloha nad severními Čechami byla výchozím bodem únorových náletů na saské Drážďany. Pozorovatelům ze země se přelétávající bombardovací svazy vryly do paměti jako stříbřitě se lesknoucí tečky s dlouhými bílými ohony kondenzovaných par.
Boj nad Kamenicí
Druhého března 1945, během přeletu svazu směřujícího na Sasko, se nad severními a středními Čechami rozpoutala další bitva, vzápětí byla v noci z 5. na 6. března 1945 následována nočním soubojem britských bombardérů útočících na Saskou Kamenici (Chemnitz) s německými nočními stíhači. Na české straně Krušných hor po tomto boji havarovaly tři bombardéry.
V průběhu března 1945 v souvislosti s přibližující se západní frontou začaly první přelety hloubkových letců "kotlářů" (podle kotle lokomotiv, na něž se piloti při akcích zaměřovali) americké 9. letecké armády, kryjící boky pozemních vojsk. Zpočátku byly jejich akce ojedinělé, ale od poloviny dubna 1945 američtí piloti zcela převzali iniciativu a byli prakticky denními hosty severočeského válečného nebe. Převážně se omezovali na západní břeh Labe, ale útočili i u České Lípy, patrně v souvislosti s náletem na letiště u Mimoně.
Přišly však ještě další těžké nálety a letecké boje. Německé letectvo přesunulo na základny v Praze-Ruzyni a Žatci své nejmodernější stroje - stíhací Messerchmitty Me-262 poháněné proudovým motorem, které u amerických letců vzbuzovaly oprávněné obavy. K jejich nasazení došlo v souvislosti s dalším mohutným náletem na Drážďany.
Na jeho pozadí napadla necelá stovka bombardérů 4. křídla 8. letecké armády také nádraží v Ústí nad Labem, ale přestože škody byly veliké, úplně zničit nádraží se nepodařilo. Další cíle na našem území byly skladiště pohonných hmot u Hněvic nedaleko Roudnice a železniční zařízení v Karlových Varech, Sokolově, Kladně a Berouně. Z leteckých bojů s obávanými messerschmitty i tentokrát vyšli Američané jako jasní vítězové, když zničili desítku proudových stíhaček.
Nálet na Ústí
19. dubna 1945 byl pro neúspěch v předchozích dnech opakován nálet na Ústí nad Labem. Svaz 109 bombardérů 95. křídla nad Příbramí náhle napadla skupina messerschmittů a sestřelila čtyři americké bombardéry.
Na průběh náletu nešťastná událost neměla vliv, a zatímco doprovodní stíhači pronásledovali sice úspěšné, nyní ale prchající Němce, první bomby padaly na město.
Nálet trval 25 minut. Zničen byl bílinský viadukt, spojovací trať do Střekova a obytné čtvrti podél trati, především Ostrov.
Herbert F. Koenig, nezvěstný po akci ze 17. dubna 1945. Badatelé usuzují, že mohl zahynout u Lovosic
Při poválečném hodnocení škod v květnu 1945 bylo napočítáno 324 zničených obytných budov. Z veřejných budov byla značně poškozena radnice, knihovna, divadlo i klášter sv. Vojtěcha. Počet obětí byl odhadován na 1 500, vždyť jen na nádraží bylo několik transportů s uprchlíky a zajatci s nezjištěným počtem mrtvých, vybombardovány byly i tři zajatecké tábory. Historici se dodnes přou, zda byl útok nutný.
Přestože náletem 19. dubna 1945 ustalo těžké bombardování, pokračovaly drobné útoky hloubkových letců. Je zřejmé, že snaha o naprostou likvidaci veškeré dopravy v týlu německých vojsk byla jednou z hlavních příčin rychlého konce války a ve svých důsledcích způsobila, že se území Čech vyhnula významnější bojová střetnutí.
Ostatně k americkým hloubkovým letcům se počátkem května přidali také Sověti. Piloti sovětské 2. letecké armády, obdobně jako u Američanů přímo podporující postup pozemních vojsk 1. ukrajinského frontu, zasáhli proti unikajícím zbytkům německého letectva nad Krušnými horami 7. května a zabránili pokusům napadnout první pronikající sovětské tanky.
V posledních dvou dnech války pak sovětští letci vybojovali řadu soubojů na Lounsku a Litoměřicku.
Poslední komentáře
3 týdny 6 dnů zpět
4 týdny 6 hodin zpět
19 týdnů 2 dny zpět
19 týdnů 2 dny zpět
20 týdnů 3 dny zpět