Google

Anketa

Živý betlém na náměstí Míru r. 2009
Živý betlém na náměstí Míru r. 2009

Litvínovsko v číslech

Rozsáhlé články:739
Drobnější články:477
Encyklopedická hesla:547
Kategorie:85
Komentáře:207
Ankety:17
Kvízy:30
Autoři:240
Odkazy:19
Fotografie a obrázky:4286
Videa:166

Poslední komentáře

Informace

Náhodný obrázek

Pohled na mlýn od Litvínova z roku 1905, kdy zde stával ještě jako solitér.
Vpravo ulice Tyrše a Fügnera a s ní se spojující Ukrajinská. Cesta je lemována
dřevěnými kůly a do obce vedou i sloupy elektrického vedení!
Vedle cesty teče Šumný potok a vzadu před mlýnem se pasou husy. Fotografie
Jsou v extra dobré rozlišovací kvalitě (pro pana továrníka bylo zřejmě kvalitní foto-vybavení standardem).
Betonové koryto přivaděče Ohře-Bílina mezi Jirkovem a Vysokou Pecí. O kousek dále pokračuje jako zatrubněná řeka Bílina v útrobách gigantického Ervěnického koridoru
Mapový soubor v podobě tří tematických map je syntézou analýz, výzkumů a terénních šetření v oblasti dolu Bílina a výsypky Pokrok u
Mariánských Radčic v Ústeckém kraji. Právě v tomto území procházela poutní cesta spojující cisterciácký klášter Osek a poutní místo Mariánské
Radčice. Z důvodu politických i ekonomických (těžba na dolu Bílina) poutní cesta zanikla. Ačkoli byly poutě po roce 1989 obnoveny, poutní cesta
nikoli. Záměr obnovit poutní cestu klášter Osek - poutní místo Mariánské Radčice v těsné blízkosti dosud aktivního dolu Bílina je významnou
metodologickou výzvou. Konstelace prolínání historických hodnot území s dnešní industriální realitou v řešeném území je evropsky unikátní a
vytvořením návrhu obnovy poutní cesty se vytváří jeden z možných precedentů.
Mapový soubor byl vytvořen použitím GIS technologií (ArcGIS 9.2).
Černě zvýrazněné doly s hornickým znakem byly v provozu v roce 1848. Modře zvýrazněné doly odpovídají situaci o 100 let později.
Pobořená těžní věž dolu
Rozvoj osídlení na Mostecku.
Pro území Mostecka je velmi významné, že s mnohými sídelními lokalitami jsou identické první historicky ověřené údaje již v 11. století. Mimo Mostu, o něm; : první zmínka k roku 1040, se k roku 1057 udávají jména dvou nejstarších vesnic - Kopisty a Liběšice. Do 12. století spadají Libkovice, zmiňované k roku 1186, a Skršín, který se objevuje v historických pramenech poprvé roku 1100.


Výsledky procesu zemědělské kolonizace se dostavily v průběhu 13. století, kdy zaznamenáváme nová jména 23 vesnic. Tím byl otevřen prostor dalšímu rozšiřování osídlení s výraznou gradací ve 14. století, kdy se poprvé objevuje v písemných pramenech 38 jmen dalších vesnic. Polohou některé dokladují zvýšení horizontu osídlení. Klíny (1355) a Sedlo (1352) zase dokladují snahu o hornickou kolonizaci Krušnohoří z české strany a první pokusy o těžbu stříbra na Mostecku. Čas pro druhou vlnu hornické kolonizace a v dané době rozsáhlou urbanizaci české části Krušných hor je vymezen hlavně 16. stoletím. Pouze v horské části Mostecka přibylo 11 dalších jmen, která jsou novými sídelními lokalitami.s báňským centrem Hora Svaté Kateřiny
Foto pravděpodobně z dnešní radnice, směrem k osecké silnici
Sylvie PŘÍHODOVÁ