Google

Anketa

Hledá se ztracená čepirožská kronika
Obec Čepirohy před svým zánikem a připojením k Mostu vedla svou obecní kroniku. Původní kronika, která je uložena v okresním archivu, končí rokem 1953. K jejímu obnovení došlo na počátku šedesátých let a v jejím vedení se postupně vystřídali Jiří Kareš, Miroslav Kareš a Ladislav Kučera.
Záznamy v kronice by měly končit rokem 1976, tedy připojením téměř zaniklé obce Čepirohy k Mostu. Ve zmatcích provázejících toto připojení se však kronika ztratila.

Každý, kdo má jakoukoliv informaci o osudu této kroniky nebo ví, kde by se mohla nacházet, se může obrátit na tiskové oddělení mosteckého magistrátu. Kontaktovat můžete přímo redaktora Petra Dundeka.

Hledá se ztracená čepirožská kronika

Litvínovsko v číslech

Rozsáhlé články:739
Drobnější články:477
Encyklopedická hesla:547
Kategorie:85
Komentáře:206
Ankety:17
Kvízy:30
Autoři:240
Odkazy:19
Fotografie a obrázky:4286
Videa:166

Poslední komentáře

Informace

Náhodný obrázek

Hostinec Gustava Loose
Osecký hrad Rýzmburk
Celní úřad v Mníšku
Komořanské jezero, které se vytvořilo přirozenou cestou na toku řeky Bíliny, ještě v 17. století označil Bohuslav Balbín za největší jezero v Českém království. V době největšího rozsahu plochy, tj. asi před 700 lety, mělo rozlohu až 56 km2. Nejdelší východozápadní osa měřila 13 km, severojižní 9,5 km, na nejhlubším místě mělo hloubku 40 m pod hladinou. Jezerní plocha se vlivem sedimentace splavenin z horských svahů stále zmenšovala.

V roce 1830 bylo jezero již z největší části mokřadlového typu. Ještě v roce 1832 sahaly bažiny až k Ervěnicím, Komořanům, Jezeří a Hornímu Jiřetínu. V průběhu 30. let 19. století bylo odvodněno a vysušeno, poté zmizelo i z map. Odvodněný prostor zaplnily ve 2. polovině 19. století ocelové konstrukce těžních věží a poté povrchových dolů, stal se územím nejvíce namáhaným těžební činností s krajinnou devastací.
Trolejbus v dřívější Stalingradské. Za pozornost stojí, že není vystavěn rohový dům z loubím
Via Appia
Jiráskova 415