Historie Litvínovska

Ladislav Křičenský z Chudeřína se vyučil automechanikem v Horním Litvínově u firmy Fritz Koch. Sídlila v již zbořeném Majerhofu, kde nyní stojí čp. 2004-2006 v ulici U Zámeckého parku. V Radnici č. 5 vzpomínal, jak v roce 1948 přivezl do Litvínova na běžecké závody svého vrstevníka, slavného atleta Emila Zátopka (nar. 1922). Rok před tím však pomohl k přípravě jiné sportovní události. V Praze od 15. do 23. února 1947 probíhalo mistrovství světa v hokeji (Československo se stalo poprvé mistrem světa). Z USA na něj přijela hned dvě mužstva, nastoupit však smělo pouze jedno.

Pravděpodobně zbývající americké hráče pozvali Litvínovští na přátelské utkání do Litvínova. Záznam o této události sice v městské kronice chybí, ale v paměti ji má dnešní starší generace. Potvrzuje ji i tehdy 12letý budoucí slavný hokejista Zdeněk Zíma. Vzpomíná na ni i Ladislav Křičenský. Řídil jedno z pěti či šesti vozidel, která mužstvo z USA přivezla na přátelský hokejový zápas. Jeho vzpomínka možná zaujme kromě příznivců hokeje také šoféry. „Do Litvínova pozvali Američany funkcionáři Čechie Jaroslav Vais a pozdější slavný litvínovský trenér František Voříšek. Američané nastoupili do aut na východním konci Prahy, proto dostal někdo nešťastný nápad, abychom zvolili jízdu přes Teplice. Nikdo si neuvědomil, že pojedeme přes známý kopec Paška Pole. Vezl jsem dva hokejisty a tlumočníka. Pršelo, kola se na náledí protáčela. Před vrcholem stoupání jsem zařadil 1. stupeň a „cucák" (p. Křičenský použil termín pro sytič) a hokejisté, tlumočník i řidič museli tlačit.

Při jízdě s kopce musela jet pravá kola ve zmrazcích po krajnici, podobné problémy byly na lahošťském kopci. Měl jsem tehdy Opel Olympii. Další vozidla v koloně, která si pamatuji, byl Mercedes Lesní správy a auto, které dal k dispozici funkcionář Čechie cukrář Jan Zákoucký (cukrárna na nám. Míru čp. 235). Podle syna pana Zákouckého Miroslava se jednalo o Škodu Rapid Přijeli jsme pozdě. Na kluziště v Zámecké zahradě pršelo, diváci se rozešli. Američané se alespoň zúčastnili sobotního plesu v hotelu Národní dům, kde byli také ubytováni. Hrála kapela Chudeříňáka Josefa Polanského.

Prý to byl slavný ples, hosté byli spokojeni, ale já byl tak unaven, že jsem se nezúčastnil. Zpátky vezl cca 16 Američanů někdo jiný." Protože se tehdejší kronikář o události nezmiňuje, je těžké určit přesné datum plánovaného přáteláku. Tehdy se ale plesy pořádaly výhradně v sobotu a podle záznamu o počasí byla sobotu 22. února 1947 jediným únorovým dnem, kdy kronikář Josef Dražný zaznamenal náledí: „-3°C, náledí, od časného rána po celý den pršelo – mlha s viditelností na 1 km – od 17,10 do noci déšť." Z příběhu, který se stal před 60. lety, vyplývá nadšení, pohotovost a odvaha funkcionářů Čechie, kteří vyzvali k zápasu reprezentanty USA. Dokumentuje, jak si litvínovští hokejisté věřili. Za 12 let se v Litvínově již hrála 1. liga! Děkujeme panu Křičenskému a panu Zákouckému za doplnění historie sportu.