Google

Anketa

Hledá se ztracená čepirožská kronika
Obec Čepirohy před svým zánikem a připojením k Mostu vedla svou obecní kroniku. Původní kronika, která je uložena v okresním archivu, končí rokem 1953. K jejímu obnovení došlo na počátku šedesátých let a v jejím vedení se postupně vystřídali Jiří Kareš, Miroslav Kareš a Ladislav Kučera.
Záznamy v kronice by měly končit rokem 1976, tedy připojením téměř zaniklé obce Čepirohy k Mostu. Ve zmatcích provázejících toto připojení se však kronika ztratila.

Každý, kdo má jakoukoliv informaci o osudu této kroniky nebo ví, kde by se mohla nacházet, se může obrátit na tiskové oddělení mosteckého magistrátu. Kontaktovat můžete přímo redaktora Petra Dundeka.

Hledá se ztracená čepirožská kronika

Litvínovsko v číslech

Rozsáhlé články:739
Drobnější články:479
Encyklopedická hesla:547
Kategorie:86
Komentáře:218
Ankety:17
Kvízy:30
Autoři:240
Odkazy:19
Fotografie a obrázky:4286
Videa:166

Poslední komentáře

Informace

Náhodný obrázek

7/ Obětní stůl - menza:
odpovídá sedmi osminám menzy hlavního oltáře
Masarykovo náměstí-1933
Oprava koryta Bílého potoka v jeho dolní části.
Kaplička na Křižatkách - zdálky
Rozvoj osídlení na Mostecku.
Pro území Mostecka je velmi významné, že s mnohými sídelními lokalitami jsou identické první historicky ověřené údaje již v 11. století. Mimo Mostu, o něm; : první zmínka k roku 1040, se k roku 1057 udávají jména dvou nejstarších vesnic - Kopisty a Liběšice. Do 12. století spadají Libkovice, zmiňované k roku 1186, a Skršín, který se objevuje v historických pramenech poprvé roku 1100.


Výsledky procesu zemědělské kolonizace se dostavily v průběhu 13. století, kdy zaznamenáváme nová jména 23 vesnic. Tím byl otevřen prostor dalšímu rozšiřování osídlení s výraznou gradací ve 14. století, kdy se poprvé objevuje v písemných pramenech 38 jmen dalších vesnic. Polohou některé dokladují zvýšení horizontu osídlení. Klíny (1355) a Sedlo (1352) zase dokladují snahu o hornickou kolonizaci Krušnohoří z české strany a první pokusy o těžbu stříbra na Mostecku. Čas pro druhou vlnu hornické kolonizace a v dané době rozsáhlou urbanizaci české části Krušných hor je vymezen hlavně 16. stoletím. Pouze v horské části Mostecka přibylo 11 dalších jmen, která jsou novými sídelními lokalitami.s báňským centrem Hora Svaté Kateřiny
Údolí litvínovské části Krušných hor
Ladslav Jung v Postoloprtech